Krátká historie zaniklých lázní v klánovickém lese.
Tato zastávka naučné stezky Klánovickým lesem je věnována klánovickým lázním. Klánovické lázně představovaly v roce úplného dokončení (1926) moderní lázeňský komplex s veškerým vybavením. Lázeňský komplex vybudoval na svých pozemcích architekt a majitel pražské stavitelské firmy Rudolf Utěšil. Lázně byly ve třicátých letech koncipovány jako společenské centrum. Pro léčení se tehdy využíval čerstvý klánovický vzduch a procházky po lázeňských a lesních promenádách. Používala se zde i voda z hlubinných pramenů, která podle dobové citace obsahovala vysoké procento radioaktivity, ocelitosti a kyseliny uhličité. V hlavní lázeňské budově se nacházely sprchy, převlékací kabiny, kryté verandy, bar, společenské místnosti, taneční sál a kuželník. Centrem lázní byl velký bazén s vodotrysky, skluzavkou, vodním kolem, skákacími můstky a lehátky. Vedle bazénu stál letní pavilón, kde se konaly promenádní koncerty. Vše obklopoval velký park. V okolních budovách byly ordinace, ubytovací prostory pro lázeňské hosty a garáže. Prostory lázní využíval ke svým pravidelným večírkům Společenský klub Klánovice. Řadu akcí zde pořádal například Autoklub Československé republiky. V lázních se pořádaly různé bály a jiné slavnosti. Pojem klánovických lázní je v současné době už pouhou historií a vzpomínkou pro pamětníky. Plný provoz lázní lze datovat do roku 1948. Po tomto roce byl provoz lázní ukončen. Vlastní areál začíná pustnout. Ubytovací a ostatní lázeňské objekty byly postupně přebudovány na obytné domy a hlavní budova lázeňského komplexu byla využívána pouze jako kino. Po obnovení původního klánovického kina u restaurace Beseda v roce 1966 končí provoz lázní pro veřejnost úplně. Lázeňské prameny byly používány pro napájení vodovodu bytového družstva a pro koupaliště. Koncem osmdesátých let byly zbytky lázní pro jejich havarijní stav strženy a srovnány se zemí. V současné době jsou pozemky rozprodávány na parcely pro rodinné domy.
PRAMÍNKOVÁ VÍLA Je jemná, velice křehká bytost s nádherně zurčivým hlasem. Můžete ji jen vyjímečně spatřit v noci na mýtině u jedné z našich studánek. Škoda jen, že v Klánovickém lese je známá už jen jedna studánka s pramínkem, který chodí čistit každý rok zjara děti z oddílu Stopa. Víla Pramínková je v našem lese pouze jedna a je jí tu moc smutno. Ostatní pramínky a studánky zmizely, zmizely i Víly Pramínkové proto, že studánky nikdo nečistil a hlavně, lidé je svým ošklivým chováním v lese úplně zlikvidovali. Ale je tu naděje. Stopáci ( děti z oddílu Stopa) jsou pracovití, určitě postupně pramínky najdou, vyčistí a nám budou v noci, za úplného ticha a svitu měsíce opět zpívat svým krásným zvonivě zurčivým hlasem Víly. Pomozte Stopákům i vy. Šetrně sbírejte lesní plody, neházejte do mechu a jehličí odpadky o které si mohou zvířátka poranit kopýtka a tlapičky a víly svoje jemné nožičky. Na závěr odpovězte na otázku jedním slovem: Který jehličnatý strom nemá v zimě jehličí?