Téměř čtyři desetiletí turistiky, přírody a kamarádství v klánovických lesích — od založení v roce 1986 až po dnešek.
Počátky oddílu Stopa jsou spjaty s Petrem a Maruškou Macháčovými, kteří v roce 1986 začali při klánovické základní škole vést turistický oddíl. Zatímco Petr je rozený Klánovičák, Maruška se do Klánovic dostala až díky své učitelské kariéře. Oba dva pojí krom vzájemné lásky také vřelý vztah k přírodě a turistice a toto své nadšení se rozhodli předávat dál.

Petr a Maruška Macháčovi začínají při klánovické základní škole vést turistický oddíl Stopa.
Ve spolupráci s Nadací pro obnovu a rozvoj vzniká Naučná stezka Klánovickým lesem.
Stopa se stává součástí Českého svazu ochránců přírody.
Stopa přechází k Mladým ochráncům přírody a zároveň zůstává kolektivním členem ČSOP.
Po dvaatřiceti letech přebírá vedení nový hlavní vedoucí; Petr s Maruškou zůstávají součástí oddílu.
Stopa získává svou vůbec první klubovnu.
Slavíme čtyřicáté výročí založení Stopy — čtyři dekády turistiky, přírody a kamarádství.
V následujícím desetiletí nastaly více či méně výrazné změny jak v oddíle, tak v celé zemi. Připomeňme alespoň ty nejvýznamnější milníky v dějinách oddílu. Ve spolupráci s Nadací pro obnovu a rozvoj a dalšími Klánovičáky začala od roku 1993 vznikat Naučná stezka Klánovickým lesem, spojující zajímavá místa v Klánovicích a jejich okolí. Následně se Stopa v roce 1998 stala součástí Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). V této době také někteří odrostlí Stopáci vedli oddíl Datlíci pro nejmladší kamarády. Ten byl za začátku nového tisíciletí včleněn nazpět do Stopy.

Již tehdy probíhaly tradiční víkendové výpravy, jezdilo se na jednodenní výlety do přírody v okolí Prahy, Stopáci se podíleli na péči o Klánovický les a naučnou stezku, ale hlavní činnost spočívala, stejně jako dnes, v práci s dětmi. Již tehdy také probíhaly pravidelné každotýdenní schůzky. A za špatného počasí nám sloužila jako azyl některá ze školních tříd. První týden letních prázdnin vždy patříval oddílovému táboru — nejprve v Kameničkách na Petrem a Maruškou (a nejen jimi) milované Vysočině, později i na jiných místech (Pernink, Rožmberk).

Děti i mladší vedoucí se v oddíle střídali, někteří se zapsali výrazněji, jiní méně, ale všem jistě zůstal oddíl v srdcích a mnozí jsou s námi dodnes v kontaktu. A někteří „staří" Stopáci již do oddílu posílají své děti. Rádi vzpomínáme na ty časy a věříme, že i současní Stopáci tak budou vzpomínat na svá léta strávená na Stopě.

Byť se to možná nezdá, současní vedoucí také pamatují leccos z oné oddílové historie — vždyť příští rok oslavím svých dvacet let ve Stopě, ostatní jen o trochu méně. Tak se propojuje historie se současností a současnost s budoucností. Mnohé z těch tradic, které jsme jako malí zažili, dodnes zachováváme — např. tajné výlety a Duši Stopy, oddílovou vlajku a její podepisování, termíny schůzek a táborů — jiné jsme upravili nebo změnili, některé nové přidali. A jejich součástí jste samozřejmě i vy, protože bez vás by to nemělo žádný smysl.


V roce 2012 se od ČSOP oddělili Mladí ochránci přírody (MOP), k jejichž vedení i směřování jsme měli blíž a Stopa se tak stala součástí této organizace (www.emop.cz). Rovněž ale zůstáváme kolektivním členem ČSOP, a to zejména s ohledem na agendu, která se netýká práce s dětmi, ale spíše starostí o Klánovický les a přírodu obecně.
Na podzim 2018 jsem po úctyhodných dvaatřiceti letech, kdy oddíl vedla Maruška s Petrem za pomoci několika dalších vedoucích, převzal štafetu hlavního vedoucího. Tuto roli bych ovšem nemohl odpovědně převzít nebýt ostatních vedoucích a instruktorů, na nichž spočívá podstatná část práce. Petr s Maruškou ale zůstávají součástí Stopy, podporují nás a pomáhají nám.
Myšlenku, se kterou před téměř čtyřmi dekádami Stopu zakládali, totiž stále aktuální myšlenku vzájemného kamarádství a lásky k přírodě, se tak stále snažíme naplňovat a rozvíjet.
Děkujeme všem, kteří se o to s námi snaží a naši činnost jakkoli podporují.
David „Dívja" Trojan