Historie obce Jirny

Osídlení v katastru obce Jirny lze předpokládat již v 10. - 11. století, kdy zde existoval důležitý vojenský opěrný bod, založený za vlády prvních Přemyslovců. Nejstarší písemná zpráva o obci pochází až z roku 1350. Tehdy se zde nacházela tvrz, která se rozkládala na návrší kolem kostela sv. Petra a Pavla. K tvrzi patřil velký poplužní dvůr a zřejmě další hospodářské usedlosti, z nichž později vznikla vesnice. Ta se dělila na Horní Jirny, osídlení kolem tvrze a Dolní Jirny, někdy zvané Jiřinec, což bylo osídlení pod kostelem a u rybníka. Existence dřevěné, později kamenné tvrze potvrdil archeologický výkop v r. 1907. Původně gotický farní chrám sv. Petra a Pavla je, podobně jako tvrz, poprvé připomínán v polovině 14. století. V letech 1728-1734 byl barokně přestavěn. V kostele je několik cenných památek např. křtitelnice ze 16. století, barokní kazatelna a oltář s obrazem od malíře Knöchta z roku 1852. Barokní zvonice pochází z roku 1714. Jsou v ní zavěšeny zvony \"Petr\", ulitý v roce 1562 a vážící 1000 kg a \"Pavel\" z roku 1563, vážící 700 kg. Stará jirenská fara zanikla spolu s tvrzí a nová byla postavena v roce 1902. Starý hřbitov se rozkládal kolem kostela a zaujímal část dnešní farní zahrady, nový byl založen roku 1885. Stará jirenská tvrz byla zničena za třicetileté války. Patrně v 16. století začali místní majitelé s výstavbou zámku v místech obce zvané Jiřenec, která splynula ve druhé polovině 16. století s Horními Jirny. O tzv. starém zámku se dochovalo jen velmi málo informací a není jisté, zda byl ještě renesanční nebo už barokní. V letech 1844-1847 dali jeho majitelé, manželé Wágnerovi, postavit na pozůstatcích starého zámku novou dvoupatrovou budovu v novogotickém slohu. Roku 1855 projektuje a staví známý architekt Ignác Ullman nové křídlo zámku, v jehož architektuře se mísí novogotika s novorenesancí. Vnitřní výzdoba zámku byla zadána malíři Josefu Navrátilovi, který v roce 1847 vytvořil nástěnné malby v tzv. rytířském sále, ložnici, salónu, knihovně a salla terreně. Některé z nich představují vrchol umělcovi tvorby. K zámku patří rozlehlý park, v němž byly pěstovány vzácné stromy a jehož součástí byl i \"Čínský pavilón\". Do roku 1948 byl park přístupný veřejnosti a sloužil kulturnímu vyžití občanů. V roce 1948 přešel zámek pod státní správu a sloužil jako depositář knihovny ČSAV. Nyní byl zámek vrácen původním majitelům. Jirenská škola je poprvé připomínána v r. 1698. Nová škola byla postavena v letech 1861-1863. V roce 1911 byla přestavěna do dnešní podoby. Jirenské panství vystřídalo během staletí řadu majitelů. Největší rozkvět ovšem zažilo v 19. století. Součástí jirenského panství byl také pivovar, který byl zrušen na konci 19. století. Roku 1836 byl v Jirnech z bývalého ovčína zřízen jeden z prvních cukrovarů v Čechách, který ale zanikl již v roce 1885 v důsledku špatné hospodářské situace po postavení železnice, která dopravovala suroviny i výrobky levněji. V Jirnech působilo od konce 19. století několik spolků, jejichž činnost dosáhla svého vrcholu mezi oběma světovými válkami (např. Sokol, vlastenecko-dobročinná obec Baráčníků, Sbor dobrovolných hasičů a ochotnické divadlo). Tradice ochotnického divadla se udržovala po dlouhá léta. Prvním zaznamenaným ochotnickým představením byla divadelní inscenace, sehraná v r. 1882 v sále \"Hořejšího hostince\" (později zvaném \"U Antošů\"). Divadlo se hrálo každoročně od roku 1909 do roku 1950. Asi 2 km jihovýchodně od Jiren se nachází obec Nové Jirny, založená roku 1800 rozdělením vrchnostenského lesa, kde dříve stávala myslivna a panská hospoda.