Flóra a fauna v Klánovickém lese

Klánovický les vzniká jako souvislý les v 16. a 17. století, kdy byla zalesněna neobdělávaná pole okolo zaniklých osad. Základním důvodem opuštění vesnic byla patrně neúrodnost zdejší půdy, která je značně kyselá, jílovitá a místy i písečná. Les je zde z velké míry listnatý (909 ha), jehličnaté nebo převážně jehličnaté porosty zaujímají plochu 743 ha. Nejvíce zastoupený je zde dub a to jak letní tak i zimní, místy zde roste i červený dub. Velmi častou příměsí v celém lese je bříza. Z dalších listnatých stromů jsou zde zastoupeny buky, habry, javory, jasany, akáty, lípy, olše, topoly šlechtěné, vrby, osiky a jeřáby. Z jehličnatých stromů se zde vyskytuje nejvíce borovice a to v oblastech, kde je písčitá půda. Místy lze nalézt i borovice vejmutovky. Druhým nejčastěji se zde vyskytujícím jehličnatým stromem je smrk a dále modřín. Vzácně lze v Klánovickém lese nalézt douglasku tisolistou, která je velmi podobná jedli bělokoré, která se zde však nevyskytuje. V Klánovickém lese žije běžná zvěř (zajíci, bažanti, srnčí a lišky). Z dravců je to jestřáb, káně a poštolka. Na podzim, kdy padá hodně žaludů, může do zdejších lesů zavítat i černá zvěř. Značná část Klánovického lesa je chráněnou oblastí. Jedná se o největší souvislý lesní celek na území Prahy. Prosíme všechny návštěvníky, aby se zde chovali ukázněně, neničili přírodu a nenechávali po sobě odpadky. Dále vede trasa naučné stezky opět po zelené turistické značce k turistickému rozcestníku Cyrilov (cca 0,5km). Odtud pokračujte po žluté turistické značce k lesnímu sportovišti.